Archive for the ‘Referáty, úvahy, recenze, slohovky, kritiky …’ Category

h1

Hra o trůny, Game of Thrones – referát

Listopad 16, 2011

Hra o trůny a knihy na ní navazující patří mezi takzvanou high fantasy, protože se po vzoru Tolkiena vyhýbá snovému rámci děje (či alternativního světa ve skříni) a přebytku líbivých bojových scén. Na rozdíl od většiny high fantasy děj se nesnaží prezentovat pohádkový obraz boje mezi absolutním zlem a dobrem (opět typický pro katolíka Tolkiena), ale dává přednost rafinované zápletce plné zájmových střetů nejrůznějších morálně neutrálních frakcí a jedinců. Každá postava má své vlastní slabosti, sklony k altruismu i egoismu a vlastní morální kodex.

Sourozenecká láska v zájmu čisté krve

Sourozenecká láska v zájmu čisté krve

Ve hře o trůny se také nesetkáte s přehnaně vlivnými nadpřirozenými jevy, takže zápletka nenaráží na nelogické chování postav či přehršel deus ex machina. Nadpřirozené postavy jsou vzácné a nejsou omnipotentní, takže kouzla tvoří spíše estetické a romantické než epické prvky příběhů. Hrstku nadpřirozených dějů se snaží stejně jako vše ostatní zmanipulovat proradní jednotlivci, kteří však milují stejně jako čestnější hrdinové křivdí. Příběh je natolik komplexní, umírněný a realistický, že se čtenář okamžitě vžije do všech postav a propadne iluzi že se jedná o živé bytosti s bijícím srdcem a duší plápolající ve větru přicházející Zimy, děsivého jevu periodicky zachvacujícího země Westeros.

Zdaleka nejkvalitnějším aspektem děl George R.R. Martina je nepředvidatelnost děje. Ty nejoblíbenější a nejklíčovější postavy umírají v tu nejvíce nečekanou chvíli, jednoznačně nasměrované dějové linie se nečekaně protnou nebo přetnou jako v opravdovém životě. Když umře postava, máte pocit, že umřel váš bratranec či spolužačka. Když je zničeno město, litujete obyvatel i ztraceného umění a obchodu. Přesvědčivost autora dává prožitku čtenáře nový rozměr.

Teplí princové intrikují :-D

Teplí princové intrikují 😀

Autor se nebojí začlenit do díla i kontroverzní motivy charakteristické pro jakoukoli lidskou společnost včetně středověké. Konzervativně založení jedinci mají obvykle naivní představy o absenci sexuality v historických etapách, ke kterým vzhlíží jako ke zlatéme věku, nelze se proto divit, že naturalismus díla některé lidi pobuřuje. Od incestní lásky rodů Lannisterů a Targaryenů po homosexuální romance prince Renlyho a Červené Zmije (Oberyn Martell), od náboženské propagandy až po krkvavé činy ve jménu dobra, Píseň ledu a ohně ukazuje jako zrcadlo nelichotivý obraz příběhů v našem reálném světě.

Vodpod videos no longer available.
Reklamy
h1

Klerofašista Kaczyński glorifikován až za hrob

Duben 10, 2010

V letadle zemřelo víc jak sto lidí, ale to nás příliš nezajímá, protože lidé ( včetně dětí ) umírají každou vteřinu. Pochopitelně věnujeme pozornost smrti polského prezidenta, protože je to významná osobnost. Je v pořádku, že se naše média věnují jeho smrti tak intenzivně, ale o jejich ubohosti opět svědčí neobjektivní glorifikace oběti nehody.

Lech Kaczynski inspiroval mnoho osob a nepochybně měl spoustu ušlechtilých vlastností, ale nic z toho neomlouvá jeho zrůdnou nenávistnost a štváctví vůči polským homosexuálům. Poslký prezident takto mnohokrát otevřeně plivnul do obličeje obětím polského klerofašismu i německého fašismu včetně těch polských. Sem tam to by stálo alespon za letmé zmínění, i když se má o mrtvých mluvit jen v dobrém. Jinak vyjadřuji soustrast všem pozůstalým včetně rodin polského prezidenta a jeho chotě.

h1

O vzpínajících se pažích ( Úvaha )

Prosinec 15, 2009

 

Slyšte mne, bratři a sestry, protože pouze mí sourozenci mým slovům rozumí a ostatní se mi vysmějí. Že vaše kůže není plavá jako má? Nehledám bratry v krvi, hledám bratry v duchu. Jste jen jiné noty stejné písně, v souladu tvoříme hudbu, jejíž krása je zdrojem rozkoše pro nás všechny.                

Nejsem zkušeným starcem. Znamená to však, že nemohu mít pravdu? Nepozná leckterá dívka za deset let svět často lépe než muž za století, má-li oči více otevřené a mysl zvědavější? Kolik protestů pořádali studenti, zatímco lhostejní mudrci seděli doma? Neslyšíme snad lépe stříbrný vítr? 

Stejně jako já jste děti věku Vodnáře, tisíciletí příslibu a naděje. Lži svazující naše předky se rozplynou a my dáme našim potomkům posvátnou pravdu. Jaké poselství jim však máme předat? Který praotec bude odstrašujícím příkladem a která pramáti naší opěvovanou světicí?

Pravda byla vyřčena nesčetně nadlidmi v mnoha jazycích. Většinou byli nadlidé umlčeni slabochy a lháři s maskami andělů. Odkaz některých se však dochoval. Mezi naše proroky patří i baron George Gordon Byron a byl to on, kdo řekl: ,,Člověk by měl dosáhnout výše, než jsou jeho možnosti, protože k čemu by pak bylo nebe?“

Tuto pravdu zoufale hlásalo mnoho našich milovaných předků jako Gore Vidal, Marlene Dietrich, Friedrich Nietzsche, Sigmund Freud, Oscar Wilde a nespočet dalších. Všichni se snažili navázat na zapomenutou moudrost starověku, zoufale bojovali proti dvoutisíciletému překrucování odkazu prvních civilizací ze strany prašivých kněží ještě prašivějších náboženství.

Většinu z nich zapřísáhlí zničili. Obvinili je z kacířství, sodomie či vlastizrady. Naše nadlidi nazývali vnitřními nepřáteli a své degenerované hlupáky prohlašovali za elitu. Cítím hněv a smutek při pohledu na utrpení osvícených.

Věk Vodnáře nám vrací ztracené poznání i mínění. Daruje nám vědu a polyteistická náboženství. Již se nebudeme krčit pod bičem křivopřísežníků hlásajících zvrácenou lásku jejich krvelačného boha. Stejně jako děti antiky i potomci Vodnáře budou uctívat člověka a ne výmysl lhářů.

Již se nebudeme bát trestu ze strany vymyšleného boha, až postavíme věž tak krásnou a vysokou, že při pohledu na ni srdce zabolí. Bude sahat až k nebesům a my tam nalezneme pouhá mračna vodní páry, žádný Ráj a žádné rozhněvané božstvo.

Kousneme do jablka poznání a místo zloby stvořitele se nám dostane moudrosti. Na troskách Edenu postavíme Parnas a zasvětíme jej člověčenství. Mnohokrát otevřeme Pandořinu skříňku a mnohokrát se spálíme. Pár Atlantid klesne ke dnu hladových oceánů, když budeme chtít spolknout příliš velké sousto, ale vybudujeme též nespočet Utopií.

Opět se objeví škarohlídi, lidé příliš slabí, krutí, zaslepení a hloupí na to, aby se pokoušeli dosáhnout ke hvězdám. Ti, než by se snažili na svých nedostatcích pracovat, začnou je raději prezentovat jako klady. Znovu se nám pokusí vnutit svého cizáckého pouštního boha s velkým B.

Budou nám lhát, že ženy, naše posvátné dárkyně života, jsou slabé Pandory a Evy, které na svět přinesly zlo. Opět se budou našim dětem snažit namluvit, že život stvořil jediný bůh s penisem. Kdysi jsem se zdráhal plivat na mínění tolika lidí, příliš jsem si vážil mnoha stoupenců této obludné šaškárny. I dnes miluji mnoho pomatených a budu tak činit nadále, ale pro jejich hnusné postoje samotné není v mém srdci nic než pohrdání a zloba.

Až se budete chtít stát bohem či bohyní, vzpínat ruce k nebeské klenbě či hledat v sobě nadčlověka, nenaslouchejte, bratři a sestry, kárání křivopřísežníků. Nabádají ke skromnosti a pokoře pouze proto, že sami nemají být na co hrdí.

Hledejte krásu, rozkoš a spravedlnost a dělejte to s vášní, protože pouze tak dosáhnete výše, než jsou vaše možnosti!

Vodpod videos no longer available.
h1

Vypravování ( Epika ): Rozloučení

Prosinec 15, 2009

Rozloučení

Byla tichá noc. Všudypřítomný klid čas od času narušilo přejíždějící auto či skupina veselých přátel vracejících se domů po dobře stráveném večeru. Byla půlnoc, onen kouzelný čas plný melancholie a příslibu.

Bílá škodovka vjela do ulice zalité zlatavým světlem pouličních lamp a zastavila před vchodem nově vyhlížejícího domu. Z otevřených dveří vyklouzly jako dvě užovky dvě ladné štíhlé nohy.

Chodník byl pokryt kobercem z listů břízy, které svou zlatou barvou umocňovaly sílu romantického kouzla půlnoční ulice, ale pro dívku v botách s vysokými podpatky tvořily v prvé řadě kluzký povrch.

Své milované boty od Prady vzala do svých drobných rukou a bosa přeběhla ke vchodu. Chvíli poté, co zazvonila, se z reproduktoru ozval otrávený hlas:,,Ano?“

,,Mazej dolů, rozhodli jsme se jet hned,“ oznámila veselým hlasem, zatímco se obouvala. Prohrábla si své popelavé blonďaté vlasy a chvíli obdivovala červené muškáty kamarádovy maminky.

Adam, největší cholerik ve střední Evropě, vyšel z domu ve špatné náladě. Přátelské obětí sice zastavilo příval otravných poznámek, ale jeho výhružný výraz zůstal na svém místě.

Škodovka vezla na zadních sedadlech nejen rozezleného Adama a zlatovlasou Veroniku, ale také opilou Lucku. Posadit vedle sebe rozespalého pravostředového liberála a zapálenou anarchistku, z jejíchž pórů sálá etanol, není dobrý nápad.

,,Martin Luther King je ikona! Ikona!“ řvala Lucka o půl hodiny později.   

,,To je sice bomba, ale picli ho tak brzo, že v porovnání s Mayou Angelou nestihl pro afroamerickou komunitu udělat vůbec nic!“ štěkl chlapec a Veronika se neubránila pousmání nad jejich dětinským chováním.

Vpředu seděl jejich drahý oslavenec, Alík. I on s pobavením sledoval hašteřící se dvojici. Každý slovo pronesené toho večera si chtěl zapamatovat, protože věděl, že podobné situace nezažije hodně dlouho.

Alík byla přezdívka, kterou mu dala Lucka, protože snědý kluk s italským původem a jménem Alessandro byl pro ni nesnesitelné klišé. Zbytku party se to náramně zalíbilo, takže jménem Alessandro jej již dlouho nikdo neoslovil.

Petra, jejich bodrého řidiče, chytil záchvat smíchu, když se Veronika neúspěšně pokusila oba rozhádané přátele uklidnit. Když dorazili k Alíkovu domu, Petr ještě pořád lapal po dechu.

Tento chlapec z Chrudimi se stal Alíkovým blízkým přítelem. Sdělovali si tajemství, vzájemně si radili, pořádali oslavy a vymýšleli vtipy na nácky. Alík věděl, že takového přítele už nenajde. Rozhodně ne v nějaké díře v severní Itálii, kde je největší budova kostel a nejvtipnější člověk jeho hluchý dědeček.

Jeho matka sice tvrdila, že tam bude jen půl roku, ale měl podezření, že situace je mnohem horší. Jeho italský otec byl pod nátlakem prarodičů a matka začne brzy zase cestovat kvůli práci, takže si neprosadí svou…

Z úvah jej vytrhl příval pozdravů od všech známých shromážděných před jeho domem. S potěšením je pustil dovnitř a vyrazil do ložnice. Petr s Adamem mu pomohli přenést nábytek do přízemí a začalo předávání dárků.

Když pak seděl obklopený roztrhaným balicím papírem, značkovým oblečením a vonícími knihami, přemohlo jej dojetí. Již svítalo a všichni tu pořád byli s ním: kuckající Petr s doutníkem v ruce, Lucka se svůdným tělem a dravýma očima, horkokrevný Adam s jeho binárnímy hodinkami, krásná Veronika objímající svoji manželku a všichni ostatní.

Alíka přemohlo dojetí a začal vzlykat, takže půlka dívek začala plakat a všem chlapcům začaly slzet oči kvůli alergiím a údajnému prachu v očích. Před jeho odjezdem ještě zhlédli Medeu od Pasoliniho a Sněhurku od Disneyho.

A tak se mladý Alessandro vydal za svým otcem s nadějí, že i u jeho otce najde nějaké spřízněné duše. Jeho čeští přátelé se zatím se smutkem vyrovnávali různě: psali mu emaily, učili se nadávat italsky nebo napsali povídku popisující jejich rozloučení.

h1

Dragon Age: Origins ( Dračí věk : Prameny )

Listopad 28, 2009

Počítačové hry mě dávno omrzely, dnes plýtvám časem jinak. Když si ale můj bráška nainstaloval tuto hru, hned mě zaujala. Klasické listnaté lesy, malé osady, přiměřeně větší město, zkrátka jednouchá a klasická krajina.

Žádná karmínová a smaragdová brnění, žádné armády hrdinů vypadající jako průvody šašků z World of Warcraft či Elder Scrolls Oblivion. Na začátku se potulujete mezi zbojníky v lacině vypadající kůži a plátnu, na konci coby velitelé přiměřeně velkého státu máte privilegium nosit honosnější zbroj z jednoduché šedé oceli.

Celé prostředí i s postavami působí realistickým a umírněným dojmem přesně jako ve hře Gothic. V obou hrách máte vkusnou zápletku bez přehršle kouzel a nereálných postav. Každá osoba a frakce má dobře propracovaný původ a tomu odpovídající osobnost a jednání, čímž se doted mohla chlubit málokterá hra.

Vodpod videos no longer available.
more about „Dragon Age Origins Sacred Ashes„, posted with vodpod 

Kritici nešetřili chválou, hře však často vyčítali přílišnou umírněnost a průměrnost. Zásadně nesouhlasím. Tato hra není revoluční, ale je úžasným přechodem mezi starými hrami a RPGéčky budoucnosti. Kontroverzní motivy nenápadně vložené do předchozích her se u hráčské komunity projevily jako přijatelné a tak nyní tvůrci této úžasné hry již sebejistě kráčeli po pevném ledu.

V dosavadních RPG byly vaše volby k smíchu. Mohli jste si vybrat mezi pravými a levými dveřmi, abyste vždy v závěru došli do jediné komnaty. V Dragon Age však OPRAVDU tvoříte historii imaginárního světa, mluvíte s bytostmi, které mají pravou osobnost a duši.

Vy sám máte opravdovou minulost závisející na vašem pokrevním, sociálním a geografickém původu. Neměnná kostra příběhu se točí kolem vašeho jediného poslání: zničit arcidémona. Vše ostatní závisí na vás.

Jste hodný obránce, idealista, který chce zabít démona kvůli ochraně nevinných? Nebo jste pragmatický egoista, který chce nepřítele vaší říše zničit pro vlastní prospěch? Rozhodněte se a jednejte dle toho. Vaše volby budou mít DALEKOSÁHLÉ následky. Prodáte duši dítěte svůdné démonce touhy, aby vás vyučila v zakázaném umění krvavé magie, protože účel světí prostředky? Klidně. Jako pragmatici však vždy počítejte s následky jako morální odsouzení od naivních pokrytců a s tím spojená ztráta politického vlivu. Vy čestní zase nečekejte, že naprogramované postavy budou vždy hrát vaši ,,fair play“. Ale stejně jako v reálném světě, i zde má lež občas krátké nohy a s poctivostí někdy opravdu dále dojdete.

Manipulujte naivními, přátelte se se sympatickými, preventivně zabíjejte ty lstivější, uzavírejte dohody s nejsilnějšími. Ve Fereldenu je válka, takže morální dilemata jsou denním chlebem i zraněním.

Krev nikdy nebyla a nikdy nebude tabu. Pro ty nejkonzervativnější lidi je v pořádku, že jejich děti touží rozkuchat střeva půlce světa, žhavější téma je však příliš odhalené tělo. A právě proto je tato hra tak revoluční.

Herní designéři si nás pomalu oťukávali, dali vkusnou scénu s nevěstincem do Gothic II, vkládali svůdné démonky do Wowka, homosexualitu do Warhammeru, Diablo II se pochlapilo zmasakrovaným harémem a vše jim i v relativně konzervativních státech prošlo.

Takže nyní vše vložili v patřičné koncentraci do hry s varováním: nevhodné pro nezletilé. V nevěstinci si můžete za třicet stříbrných zadovádět ladnými dámami, barbarskými obry i prasátky. Vaším pohlavím a druhovou příslušností nejste limitováni.

Můžete se vydovádět s lesbickou zrzavou bardkou, mužným královským bastardem, zlou smyslnou čarodějnicí, bisexuálním elfím zabijákem či svůdnou démonkou touhy. Tyto romance mají zásadní vliv na vývoj událostí v celé říši.

Můžete se stát královnou, s čarodějnicí můžete zplodit démonického boha, se zvrhlým elfím zabijákem po ruce ovládnete říši coby nový kancléř a souloží s démonkou z vás bude mocný černokněžník.

Nechápu, jak mohli kritici v recenzích říct, že hra nepřináší nic nového. V žádné jiné RPG jste nemohli do takové míry vyhlazovat národy, určovat vlastní osud i povahu, dosazovat a sesazovat vladaře, ničit starodávné kletby či prožívat osudové romance.

Samozřejmě nepopírám, že tvůrci šahali po osvědčených motivech (vlkodlačí prokletí,vousatí mágové ve věži, vymírající elfové v lese, kovářští trpaslíci posedlí rudami atd.), ale v tom spočívá pravý konzervatismus ( ne pseudokonzervatismus nácků ), v používání osvědčeného a zavádění nových nekonvenčních poznatků do praxe( věčnost pradávné prostituce, homosexualita v živočišné říši či nevyzpytatelná povaha iracionálních emocí jako láska).

Obvykle si nijak nepotrpím na krvavé akční motivy, ale bojové choreografie v Dragon Age jsou vskutku dechberoucí. Někdy setnete hlavu, jindy skolíte zlobra a jindy skočíte na hlavu drakovi a proklajete mu lebku při ztrhujícím krvavém tanci.

Také zajisté poznáte spoustu vypůjčených nápadů jako socha Aszune, arcimág Modera z Kirin Tor, sukuba Biara, hybrid Nicolaie a Arthase, Ironforge, Doly v Morii, krvaví mágové, upravená Říše Chaosu či církev a její templáři.

Zde je popis zajímavých postav:

Plemenná Matka

Je ode mě asi dětinské, že chci, aby dával smysl svět plný kouzel, ale nemůžu si pomoct. To je také důvod, proč nesnesu Hvězdnou bránu, kde po celém vesmíru mluví anglicky a žijí jako američtí republikáni.

Když vidím armádu stvůr, které vznikly nějakou korumpující nákazou, čekal bych, že teorie o jejich původu nebude mít hlavu ani patu. Mýlil bych se. Nakažení zplozenci totiž čas od času do podzemí zavlékají smrtelné ženy, které nutí jíst zvrácené syrové maso. Tak se z nich stanou plemenné matky. Rozdílný druhový původ matek ( ženy, trpaslice, elfky, qunarijky) pak vysvětluje variabilitu zplozenců (vířivci, svíječi, křiklouni, zlobři ).

Scéna, kde se setkáte s Brood Mother a dozvíte se o jejím trpasličím původu je OPRAVDU děsivá ( zlatý Doom , Call of Cthulhu či Bioshock).

Alistair

Pokud máte rádi Jack O´Neill ze seriálu Hvězdná brána ( já ho nesnáším ), pak budete milovat i svého prvního společníka ( kterého taky nemůžu vystát ). Typicky ideál patriarchátu, protagonista akčních filmů, rádoby vtipný ,,charismatický“ mužný hrdina. Celou hru vás bude brzdit svými pseudoušlechtilými morálními zásadami, vyplatí si ho ale držet po ruce, je totiž královským bastardem a slušným templářem. Když zlikvidujete jeho rivaly, zbavíte se jeho ambiciozní snachy a dosadíte ho na trůn, pak se můžete stát kancléřem, který prakticky vládne království. Jeho ,,vtipné“ poznámky hodné amerických drsnáků jsou občas nesnesitelné. Ženské charaktery ho mohou snadno zbalit.

Morrigan

Můj oblíbený fantasy motiv: zlá svůdná čarodějnice. A tady ji máme. Bohužel hraje jen za jeden tým, takže se s ní můžete vyspat pouze jako muž. Romance vám s ní sice usnadní vyjednávání, ale na konci vás vždy opustí s pekelným miminkem pod pupkem, takže nikdy nezažijete happy end. Tahle věří ve Spencerův ortodoxní darwinismus, takže jí těší vaše pragmatická rozhodnutí a hnusí se jí jakékoli dobročinné techtlemechtle. Její největší předností ale je, že v rozhovorech nelítostně stírá Alistaira.

 Wynne
Motiv vousatého moudrého děděčka hříbečka je stupidní klišé, dnes jsou elitní mágové důstojné starší dámy se šarmem na rozdávání. Tento hybrid mezi Babičkou Boženy Němcové a Železnou Lady Margaret Thatcher je mou možná nejoblíbenější postavou. Navíc je super užitečná jako léčitelka. Nejroztomilejší jsou její rozhovory s Alistairem o jeho neschopnosti složit si ponožky.
Zevran
 
Vaše první reakce bude: další Legolas, to snad ne! Pak vám spadně brada na zem. Tento elitní zabiják, zloděj a svůdce se španělským akcentem také exceluje v perverznosti. Když prohmatává skrýš v lese, tak nezapomene zmínit své zkušenosti s fist fucking. Jeho první rozhovor s vámi bude plný bisexuálních lichotek a monologu o jeho fetiši na kůži. S půlkou svých obětí se před jejich smrtí vyspal, což vám nezapomene podrobně popisovat.
Je snadné být u něj oblíbený, páč vám hned vleze do pelechu, ale je těžké ho dohnat do krajní věrnosti, protože se těžko zamilovává. Coby zlý kancléř/kancléřka můžete mít s vrahem happy end. Tento doslova zkurvysyn je velmi nebezpečným lotrem schopným míchat úžasné jedy. Bude sexuálně vyjíždět po všech členech vaší skupiny: od trpasličího válečníka až po nebohou stařenkou Wynne roztřeseně se bránící holí.
Sten
 
Tento málomluvný obr má svou předlohu v Baldurs Gate, jinak je celkem užitečný. Odpovídá velmi ztručně, má otravné poznámky zahrnující sebechválu svého národa ( inspirací byli muslimové ) a soudy nad zvyky toho vašeho. Jeho obouruční zaměření je poněkud neštastné, jeho jediný vtipný rys na charakteru je láska k sušenkám.
Válečný hafi Mabari
 
Velmi roztomilý, dokud někomu neroztrhává obličej, stejně jako všichni psi ( už znám tři děti s roztrhaným obličejem, vodte si ty čokly na vodítku, vy vymaštění retardi !!! ). Jinak exceluje v poslintávání věcí Morrigan.
Leliana
 
Zrzavá lesbická bardka mazlící se mezi matriarchálními kněžkami, co víc si v moderní fantasy přát. Nenechte se zmást, tato rusovláska s francouzským přízvukem a minstrelskou minulostí má mocné nepřátele. Kdysi byla špehem a jako tahová vám kromě užitku přinese i spoustu nepříjemností. Její morální soudy nejsou o nic příjemnější, hlavně při těžkém rozhodování. Vedle Zevrana mi připadá méně použitelná, ale možná jsem jen nedocenil schopnsoti barda.
 
   Démon chtíče ( Desire demon )
 
Tyto rozkošné sukuby dodávají hře styl a jiskru. Živí se touhou, rozkoší a ambicemi. Jsou také kličem k naučení se zakázané krvavé magie. Samozřejmě je známe již z mnoha jiných her, ale jedná se o osvědčené koření, kterého není nikdy dost.
         Varování: Tady je žhavá akce s Lelianou, Zevranem, Démonkou a Morrigan!    XD
 
 
          http://www.youtube.com/watch?v=17OooGlz8fo
 
 
( btw. Jak se stát krvavým kouzelníkem ( blood mágem ) ? 
musíte být kouzelníkem vy sám, Morrigan ani Wynne se jím sami o sobě stát nemohou. Při řešení problému s posedlým synem Arla Eamona musíte jít při výmítýní démona do Snové reality/Závoje( prostě té kopii Říše Chaosu)  vy osobně ,protože nikdo jiný nebude ochoten s démonem vyjednávat. Poté mluvte s démonkou slušně a nakonec s jí prodejte dítě za naučení krvavé magie. Tu pak můžete naučit i Wynne a Morrigan )
Zde je kompletní rozhovor, který je třeba k získání specializace:      http://www.youtube.com/watch?v=rxXClJGrKic&feature=related
 
Ukradený trůn
 
Navzdory tomu, že kritici zapomínají docenit neotřelé fantasy motivy ( jako prostituce, homosexulita či rasové čistky ), se Dragon Age stalo nesmírně oblíbené. Půlka obchodu s videohrami je zaplněna gigantickým sloupem Dragon Age, který velmi rychle mizí. Minulý týden jsem ve svém knihkupectví viděl obrovskou horu nové fantasy trilogie a tento týden už tam z ní nic nezbylo. Konzervatisté pláčou, my liberálové se smějeme. Toto dílo od David Gaider vřele doporučuji. Protagonistou je zbojnický král rebelů Marik.
Další erotický scénář:
 
V nevěstinci U Perly je snědá pirátská královna Isabella. Za naučení specialiaze požaduje bližší seznámení. To lze provést bud hrou v kartách ( NUDA ! ) nebo starým dobrým sexem. Coby ženský charakter můžete vtáhnout Alistaira do švédské trojky. Coby muž budete potřebovat své dva bisexuální kumpány ( Zevran, Leliana ) k provedení skandální ,,čtyřky po španělsku“.
 
 
h1

Čermák, Matonoha…přes tenhle plevel cesta nevede…kudy teda?

Listopad 10, 2009

Skandální aféra ohledně armády poukazuje na dlouhodobě trvající problém naší společnosti. Je pochopitelné, že určité profese ( policista, voják ) přitahují typy lidí vyznávajícími nevhodné hodnoty.

 Do jisté míry je to tolerovatelné a nevyhnutelné. Pevně věřím, že hodnoty liberalismu se brzy stanou natolik přirozené, že je budou běžně přijímat i řadoví vojáci, kněží atd.

Počet žen v ,,netradičních“ profesích se zvětšuje, mezi vojáky je zastoupeno běžné množství lidí s rozdílnými sexuálními orientacemi ( ač se tito jedinci svou povahou pravděpodobně zatím příliš nechlubí ).

Zatím je jen mizivé množství vojáků odlišného etnika ( naše dipolarizovaná společnost těžko vyprodukuje Roma s tendencí hlásit se k armádě ).

Nedojde-li k nečekanému zvratu ( jako v předválečném Německu ), pak považuji za nevyhnutelné, že emancipace ,,utlačovaných“ bude nabírat na spádu.

V armádě jsou předsudky silné, ale prvořadý je pragmatismus: je nesmyslné a slabošské nevyužít nejlepšího odstřelovače či pyrotechnika, protože má moc tmavé oči, vagínu nebo se ve volném čase rád mazlí se stejným pohlavím!

Dovedu si představit, že již brzy se budou lidé pyšnit nejen příslušenstvím ke své konkrétní vlasti, ale také k Evropanství ( tento pojem bude pravděpodobně čím dál více spojován se slovy jako ,,tradice“, ,,jednota“ a ,,bratrství“.

Vezmeme-li v potaz velkou vyspělost energetického průmyslu v rámci Evropské unie ( využití obnovitelných zdrojů a tím pádem omezená závislost na tenčících se zásobách esenciálních surovin ), politickou stabilitu v rámci členských států a úpadek amerického hospodářství, je velmi pravděpodobné, že Evropa se stane pravou velmocí.

V té době bude už s trochou štěstí diskriminace žen, etnických menšin a homosexuálů vnímána jako něco výstředního  ( s výjimkou států jako Polsko atd. )

V armádě tedy budou mnohem běžnější členové ,,jiných ras“, ženy i odtajnění homosexuálové. Budou vznikat patriotické propagandy obdobné s dnešními americkými ,,patriotskými filmy“, kde maskulinní černoši bojují bok po boku za vlast s bělochy, z čehož by se průměrný yankee před pár lety doslova pozvracel. Veřejné mínění tedy budou pravděpodobně ovlivňovat filmy, kde bude klasické klišé stylizovaných hrdinů, kteří však budou tvořit skupinu s typickým evropským bělochem, nebělochem vyznávajícím ,,tradiční evropské hodnoty“, stoprocentně maskulinním gayem vynikajícím v zásahové jednotce a stoprocentně femininní ženou coby pilotkou.

Soudě dle tendence slučovat evropské byrokratické aparáty, ambasády a další útvary je pravděpodobné, že bude postupně vznikat jakási ,,evropská armáda“. Spolupráce mezi spojenci je ve válce naprosto klíčová, jednotné velení je nedocenitelné, Evropané se již dnes víceméně spoléhají na sebe ( na naše zdravotnické týmy často za celou misi střílí pouze panikařící Američané ).

Hodnoty demokracie, humanismu a liberalismu budou pravděpodobně velmi v kontrastu s hodnotami zemí bývalého třetího světa, který bude Evropany vnímán jako ,,vnější nepřítel“.

Jakmile se nevyhrocená ochrana lidských práv a svatost svobody ve smyslu: ,,svoboda tvé pěsti končí tam, kde začíná svoboda mého nosu“ stanou evropskými hodnotami, ideologické směry jako konzervatismus a liberalismus nevyhnutelně zaniknou, sloučí se, protože jejich náplň bude fakticky stejná.

Průměrný Evropan bude vlastně konzervativec snažící se zachovat ideální status quo, který bude kompatibilní s idejí lidský práv a bude zároveň zbavený naivity.

Pravostředový liberalismus a pravicový konzervatismus fúzí vytvoří hybrida, kterého budeme moci nazývat ,,proevropanství“. Většina vojáků bude pravděpodobně vyznávat hodnoty této ideologie.

Bude růst význam evropské armády. Evropská společnost bude mít totiž soky. Vnitřním nepřítelem bude ideologie oponující ,,evropanismu“, a tou bude pravděpodobně levicová ideologie prosazující hodnoty v Evropě upadajících monoteistických náboženství abrahamského původu.

Ta bude pravděpodobně sympatizovat s naším vnějším nepřítelem: ,,neevropským světem“, který nebude uznávat naše hodnoty, bude vývojově pozadu a bude stále tíhnout k monoteistickému klerofašismu.

Tak či onak význam armády v budoucnu poroste a naši vyznamenaní ,,hrdinové z Afghánistánu“ by si měli uvědomit, že jejich chování je dětinské, slabošské a patetické.

Retardace Čermáka a Matonohy je ostudou celého našeho národa! Velice mě též zklamal ministr obrany Martin Barták. Tito degenerovaní imbecilové odvolávající se na ,,klukoviny“ také naprosto selhali v hraní si na drsné nácky. SS bylo v porovnání s SA parta slabochů, která se blýskla jen proto, že hoši z SA se ,,rádi mazlili mezi sebou“. Každý prašivý nácek, co má alespoň trochu inteligence, vzdělání a smyslu pro styl, si coby vojenský vzor vybere osoby jako Ernst Rohm či Edmund Heines, kteří vedli jednu z nejúžasnějších militaristických organizací sdílející společné rysy s vojenstvím spartských obránců i japonských šogunů. Když se někdo chová jako idiot, má to alespoň dělat pořádně a ne hmátnout po prvním ,,drsnym“ odznaku co najde, protože je na něm H jako Honza ( vaše trapnost nezná mezí, pane Čermáku ).

Plivejme na pseudokonzervativce ! ! !

h1

Hell Girl versus Gossip Girl

Listopad 7, 2009

Blair a její klika čarodějnicHell Girl ( Jigoku Shoujo/Dívka z pekla ) je japonské anime, které se řadovějším Čechům představilo skrze vysílání na Animaxu s anglickými titulky. Zasvěcenci jej pochopitelně znali mnohem dříve, ale pro nás smrtelníky bylo a do jisté míry zůstává nepříliš známým uměleckým dílem. Komix/Manga byl vytvořen v souladu s ohlasem na úspěch anime ( seriálu ), obvykle se z úspěšných mang stávají anime a ne naopak. Anime byla zfilmováno.

Gossip Girl ( Super drbna )  je fenomenální řada novel Cecily von Ziegesar. Tato knižní série se stala relativně oblíbenou mezi našimi mladými dívkami ( ty sice mají málo společného s typickými mladými Američankami z venkova a maloměst, ale zato jsou velmi podobné hrstkám dívek pocházejících z velkoměst ). Gossip Girl byla převedena do podoby seriálu, který se stal velice oblíbený, u nás jej začali nedávno vysílat pod názvem Superdrbna. Je však třeba si uvědomit, že seriál má s knižními předlohami jen málo společného.

Co má zmíněný americký seriál a japonské anime společného? Skoro nic a také strašně moc. Vy, jež závidíte a nenávidíte, a vy, které trapí a kteří rádi trápíte, máte možnost návštívit internetovou stránku. Internet a jeho obsah jsou zrcadlem psyché lidstva, a proto zde najdete projevy milenecké lásky, touhy po kráse, věrnosti přátel a také do očí bíjící střety zapřísáhlých nepřátel.

Po internetu si obstáráte diamantový prsten, večeři, bydlení, africkou manželku, autobiografii vašeho oblíbeného herce, flirt i referát do školy. Proč zde tedy nehledat také prostředky pro pomstu? Proč jsou nejúspěšnější české blogy na wordpressu blogy těch nejretardovanějších nácků? Protože právě náckové, pánbíčkáři a další minority, které tvoří opravdové vnitřní nepřátele naší společnosti, se snaží do webového zrcadla naší kolektivní duše srkze boje o návštěvnost svých blogů promítnout své zvrácené ideje. Blogy na wordpressu jsou bez nadsázky bojiště, kde vítězové formují a deformují poltickou vůli dětí Bohemie.

Boje na internetových stránkách nejsou banalita, do značné míry tvoří osud naší planety. Ti, jež si to uvědomí, mají potenciál pro získání osobního prospěchu. Navštivte stránkyjigoku-shoujo-670-prev tajemné dívky s neznámenou identitou a velkou mocí a ona odejme vaše břímě, bude jej sdílet s celým světem a potrestá ty, na které jste ukázaly. To je jeden z motivů, které spojují oba seriály.

Gossip Girl má vlastní blog. Její identita i motivy jsou neznámé, její činnost a vliv na nejbohatší a nejvlivnější lidi světa žijící na Manhattanu jsou však nepopiratelné. Její blog je vlastně rubrikou, kam každý může poslat drb o komkoli z mladých prominentů z Upper East Side. Záhadná superdrbna pak některé z klepů publikuje, což během dvou vteřin zaregistruje každá uvědomělá osoba dychtivě čekající u tichého telefonu nastaveným zalarmovat ji při objevení nové zvěsti.

Hell Girl je tajemná krásná japonská dívenka. Její minulost, úmysly i povaha jsou stejně záhadné jako u Gossip Girl. I ona má internetovou stránku. Na tu se můžete připojit pouze o půlnoci, odešlete jméno osoby, kterou zoufale nenávidíte. Někdy, když je vaše nenávist dostatečně silná, zazáří displej na vašem mobilu karmínovým světlem a pak již jen čekáte na holčičku v japonské školní uniformě, která vým dá rákosovou panenku, která je klíčem ke zkáze vaší nemesis a vaší vlastní záhubou.

Myšlenka je stejná: máte možnost udělat vašemu nepříteli ze života peklo za cenu vlastní duše. Hell Girl jej bez prodlení pošle do skutečného pekla a vás odmnění tetováním značícím 10~65vaše zatracení. Gossip Girl se postará, aby ta nafoukan bohatá mrcha z vaší třídy rychle ztratila své společenské postavení, páč je lesbička, ale dokážete pak žít s tím, že ji vlastní rodiče vyhodili z domu a že ted hnije na ulici? Řekněme si to na rovinu: spousta lidí to bohužel dokáže. To je jedna z krutých pravd, které knižní i televizní série nelítostně prezentuje. Ale Gossip také připomíná, že vaše vlastní proradnost se provalí a pokud ty nelítostné šelmy roztrhaly lesbičku, jak se potom asi zachovají k žalovničkovi a podrazákovi?

V knihách  je pochopitelně mnohem více moudrosti, ale i seriál má hloubku. Jeho účelem je oslovovat masy, takže je zaplněn líbivými prvky, kterými však musíte zabalit každou myšlenku, pokud chcete, aby ji přijaly masy tuctových lidí, které intelektem zrovna neoplývají. Chcete propagovat náboženství?- postavte velkolepý chrám a dejme svým kněžím společenskou prestiž. Chcete šířit myšlenky liberalismu?-natočte seriál plný dechberoucího umění a zahalte své herce do rob od nejelitějších návrhářů. V realném světě plném průměrných dětinských lidí svou myšlenku ( at je sebekrásnější ) totiž bez těchto pragmatických kroků neprosadíte.

Ale všeho s mírou! Stránky jako tato : http://gossip-girl.serial4u.cz/  se svojí stupiditou vyrovnají nesčetným dětským blogům o Disney Channelu a jejich ,,stylu“ i katolickým pokrytcům s jejich propagací bigotnosti a demence pod záštitou tradic. Články jako: ,,Jak být jako Chuck Buss“ či ,,Jak žít jako pravá Gossip“ mě dohánějí k pláči.

Jedna věc je se lidmi inspirovat, druhá je patetické napodobování. Je v pořádku obdivovat postavy jako Chuck Buss či Blair Waldorf, ale měli bychom vzhlížet k jejich postojům, přesvědčení a schopnostem. Je také v pořádku milovat jejich styl a s chladnou hlavou jej napodobit v rámci svých možností a úměrně k povaze našeho okolí ( nežijeme na Manhattanu ). Přistup typu: musím vypadat jako Nate a mít stejný hlášky je trapnější než se snažit být další leighton-meester Hannah Montana či svatá Kateřina.

Seriál nás vede k uznání hodnot multikuturních směrů. Potírá machismus, patriarchát, rasismus, homofobii, ignoruje pozérské postoje ,,tradičních“ náboženstvích, prezentuje naděje přicházející generace. Věrohodně ukazuje, že většina společností ( včetně oněch patriarchálních o kterých tak rád remcá náš pseudo-konzervativní prezident Václav Klaus ) je ve skutečnosti do značné míry koordinována společesnkými machinacemi zorganizovaných našimi manipulujícími ženami a dívkami, které fakticky řídí náš společenský život a tím pádem mají často v dlaních pozlacené řetězy ekonomiky, válečného průmyslu a náboženské propagandy. I ta nejřadovější dívka má v sobě střípek lstivosti, který jí umožní získat pozvání na lepší oslavy, seznámit se s prominentnějšími lidmi či vyloudit z rodičů nové džíny.

Proto je ženám odjakživa přisozována temnější role v mytologii, ony jsou ty silnější dárkyně života, kterých se bojíme a proto pořádáme hony na čarodějnice, vymýšlíme Evy s jablkem a Pandory se skříňkou. Ale mezi rozvojem vědy a životní úrovní je přímá úměra. Fyzická síla je pro nás čím dál měnší výhodou, naše možnsoti ženy utiskovat se zmenšují každým desetiletím. Serena Van Der Woodsen i Enma Ai jsou ikony nové generace a ti co se s tím nesmíří, jsou nepřizpůsobiví slaboši odsouzení k neúspěchu.